Už se z toho stala moje tradice. Na konci roku nebo začátkem nového napíšu blog o tom, co se povedlo a co ne. A kdykoli jsem si dal předsevzetí nebo čísla, dopadlo to blbě. Možná za to může moje tendence nechat se unášet proudem.

ADHD tomu taky trochu pomáhá.

“Hele, nápad!”
“Hele, nový projekt!”
“Hele…”

Dnes asi moc nevybočím z řady. Nicméně přesto bude letošní blog trochu jiný. Teď ještě podle staré šablony:

Práce

Minulý rok jsem se zapřísahal, že rok 2025 bude můj poslední v bance. Měl jsem toho plné zuby. Sebeovládání, abych nikomu po ránu hned jednu nevrazil, držela obava, že by to byla poslední rána mojí IT kariéry.

Chcete-li Boha rozesmát, sdělte mu své plány.

Ještě tenhle rok a pak si najdu stejný projekt, jen jinde.

Bůh se nejspíš hodně nasmál

Vykopli mě už v dubnu. Nejdřív to byl šok. Pak vztek na tu nebetyčnou lež a nespravedlnost – z mého pohledu, aby bylo jasno – no a pak…

Obrovská úleva.

Poslední tři měsíce před výkopem jsem byl často nemocný. Chřipky s divnými příznaky, křeče, podlitiny, skřípnutá záda… prostě libovky. Nemohl jsem skoro chodit. Jednou to byla levá, pak pravá noha. Někdo by řekl, že simuluju.

Do hodiny po definitivním odchodu z budovy banky phantom pain gone.

Náhoda? Nemyslím si.

Nový projekt jsem měl ani ne za dva týdny. Konečně, konečně, konečně ze mě bude business analytik!

Yeeehaaaw!

Ne.

Vesmír nám posílá splnitelné výzvy

Mohl jsem vzít jednodušší projekt. Jenže já si řekl NE. Nebavil by mě. Už nechci přežívat. Chci se do práce těšit.

Na začátku to tak bylo. Nadšení bylo na obou stranách. Pak se něco stalo — dodnes netuším co. Po půl roce pro mě nebyla utilizace.

Co naplat.

Další projekt. Možná se v něm najdu. Mám celkem zodpovědný úkol. Uvést do života metody z oblasti testování. Říkat ostatním, co se dělá blbě, mi jde. To jo.

Práce s lidmi je ale mnohem těžší.

Další výzva.

Leden 2026 bude klíčový.
Jsem nervózní?
Ne. Dám to.

Budu spokojený?
Nevím.
Snad.

Nebo možná dostanu další jednu do zubů.

Moje projekty

Mám rozdělaných 5 vlastních projektů. V roce 2026 je dokončím. Žádné sliby. Žádná předsevzetí. Prostě je dodělám. Každý z nich za to stojí.

Externista

No jo, je to už trapné. Já vím. Dopíšu ho. Tečka. Bez ohledu na to, že komerčně to bude stejná bída jako s Klaunem.

Tajný název

Nevíte o co jde, protože jsem o něm nikdy nemluvil. Nebudu ani dnes. Je to něco, co si ve své troufalosti dovolím označit jako potenciál pro sukses. Není v mých silách ho dojet do konce sám. To vím od začátku. Chci mít v ruce něco, co bych mohl představit potenciálním investorům. Na dokončení by stačilo pár měsíců. Budget? Cca 15 miliónů. Těch šest nul je pro mě stále – nevím proč, vy náhodou nevíte? Problém. Jo, já je nemám. Mít je, místo pořízení bytu bych ty peníze do toho vrazil, tak moc tomu věřím.

Bůh: haha hahaha hahahaha!

Viola

Další kniha. Mám kompletní outline příběhu pro starší náctileté. Trochu odklon od brutální sci-fi, co? Chápu. Příběh je to, co za něco stojí. Ne žánr. Rozsahem je menší než Klaun. Dá se to zvládnout.

Na červeném koberci

Nejspíš víte, že jsem ten… jak se tomu říká, no…? YouTuber! Rozjedu to. Natočím pár dílů, abych dokázal, že má tenhle formát šanci. I kdybych měl před tu kameru někoho dotáhnout za pačesy. Podrobnosti jsou kdyžtak na mých stránkách v sekci Projekty.

Nechcete bejt první?
Jsem tak milej.

Posílám pozdrav panu Strstkovi do nebíčka.

Další projekt

Název zatím nevyzradím. Vznikl relativně nedávno a má kořeny v událostech posledních letech. Víte co je na něm nejlepší? Že je SKORO hotový. Fakt, nekecám. Něco, co byste ode mě nečekali. Taky fakt, nekecám. Kdo mě sledujete i jinde, možná vám trklo. Zbývá pár věcí dořešit, ale základ na kterém budu stavět, je hotový.

Yeeehaaaw!

Už žádné ne, ale realita.

Yes, yes, yessss, bitches!

To by byly plány.

Zdraví, cvičení

Kašlu na to, že bude leden. Únor, březen. Duben. Prostě zase zaberu. Musím. Tečka.

Co se povedlo?

To bude příjemnější. Aspoň něco se povedlo. Si myslím.

Tadááá!

Home YouTube studio 2.0

Co začalo jako pokus nemyslet na jídlo (výměna stolu během třídenního půstu) skončilo jako – světě div se – místo, odkud se nejen nemusím stydět natáčet, ale opravdu moc moc moc mi zkrátilo dobu na přípravu. Mohl bych se rozepsat, co všechno za mega cool super-duper vychytávky mám – a tím nemyslím výbavu, ale nastavené flow a automatizaci – ale já to neudělám. Stejně byste to neocenili a nedocenili.

Tady se to bude pěkně natáčet!

Bože, prosím, nesměj se, jo? Díky.

Povedlo se toho víc. Ale to už je trochu moc osobní.

Takže: jaký že byl rok 2025?

Zatraceně náročnej.

Jaký že bude ten příští?

Doufám, že zatraceně dobrej — a něco pro to udělám.

Pouze doufají jen ti, co pro to lepší nic neudělají, víte? Tak ať se daří i Vám.

S úctou a pokorou,

Váš “Ahoj, Radek a máme tu další video!”