Příspěvek vyšel 17. 9. 2025 na blogu iDnes.
Ilustrační foto Pexels | Pixabay

Parafráze na film s Cameron Diaz ohledně plavovlasé Mary není náhodná. Možná se – poprvé a naposledy shodneme – že na světě není příliš značek, které vyvolávají emoce i kontroverzi zároveň. Vlastně mě na první dobrou napadají jen dvě. Tesla a Apple. Kromě již zmíněných emocí a kontroverzí mají společného ještě jednu věc.

Software

Ano, čtete správně. Tesla je z mého pohledu spíš výrobce softwaru na čtyřech kolech než automobilů a Apple je ze stejného úhlu především výrobce operačních systémů a ne hardwaru.

Vysvětlení?

Oba výrobci produkují věci, které můžete používat hmatatelným způsobem. Teslou se můžete nechat odvézt z bodu A do bodu B, s iPhone můžete telefonovat a Macem stříhat video. To není asi nutné vysvětlovat. Zmiňuji to hlavně proto, abych zasadil následujcí řádky do správného kontextu.

Jenže bývá to totiž software a k němu navázané služby, který drží uživatele ve spárech. Neplatí to samozřejmě pro každého, tak to tak chápejte.

Design je hodně individuální záležitostí. Teslu si lidé určitě nepořizují proto, že je nádherná. Ano, někomu se jistě líbí její tvary. Mně třeba také, ale na zadek si z ní nesednu.

Jsou to (jízdní) vlastnosti (systému), co ulehčují majitelům užívání (provoz). Jednoduchost a spolehlivost. Nabíjení každý den – obrazně řečeno – tak nějak nakonec přestane vadit.

Hardware je brána

Auto nebo mobil v kontextu těchto firem je vstupenka do jiného světa. Opravdovou hodnotu najde uživatel ve fičurách, které přestane záhy vnímat, protože se mu stanou normou.

Další společným prvkem je držení si kontroly nad systémem, tedy uživatelským zážitkem. To se pochopitelně nelíbí všem. Nicméně je to nejsilnější zbraň na konkurenci. Apple ani Tesla si nadneseně řečeno – nemyslím z pohledu směrnic apod. – nenechají kecat do toho, jak to mají dělat. Dokonce ani od uživatelů.

Tady Teslu opustím.

Apple produkty nejsou nejdokonalejší na světě. Mají k nim však celkem blízko. Z pohledu kombinace hardwaru a softwaru nemají totiž konkurenci.

Nemají, tečka.

Co mě vede k názoru, který vás možná právě zvedl ze židlí?

Je to jednoduché

Samsung a další…, počkat! Kdo další ještě? Huawei? To asi těžko.

Samsung je “konkurentem” Apple pouze na poli mobilních telefonů. Proč ty uvozovky? Protože cílí na zákazníky Androidů.

Rád bych se teď jasně vymezil. Nejsem Samsung, Android, Windows, Linux nebo jiný odpůrce. Pokud to nechápete, asi byste neměli číst dál.

Takže proč?

Od Apple se totiž špatně utíká. Jak do jeho ekosystému a služeb jednou spadnete, jste tak trochu (ne)dobrovolným rukojmím. Přebrat jim významnou část zákazníků je jen vlhký Samsung sen.

Bavme se o významných číslech. Netvrdím, že se nenajdou uživatelé, kteří mají Apple plné zuby. Určitě se jich najde rok co rok dost. Ne však tolik, aby to zásadně zahýbalo s mobilních trhem. Neuvádím čísla, už jen proto, že Apple si je hlídá a tento článek není studie, ale blog. Tudíž reprezentuje můj názor.

Tak pozor na cévky, je zbytečné se rozčilovat, ano?

Z mého okolí vím o dvou případech “přeběhnutí” za poslední 2 roky. Nutno dodat, že do dvou měsíců byli oba dotyční s pokorou zpátky. To není z mé strany nějaká satisfakce. To jsou fakta z okolí.

Důvod?

“Prostě to nefunguje.”

Jejich slova.

V jednom případě nepublikovatelná, ale významově totožná. Než se vážení androidisté začnete rozčilovat a máchat mi ústa v komentáři technickými parametry a vymoženostmi, které Apple nemá nebo je s velkou slávou představil po sto letech, tak ti dotyční měli na mysli něco jiného než vy.

“Nefungovalo to” ve smyslu toho, na co byli u Apple zvyklí. To je ten zásadní rozdíl. Nikoliv bezuzdná adorace Apple.

Jsem iOvce?

Kinda.

Apple produktů mám – dá se říct – hodně. Mobil, počítač, notebook, monitor, hodinky, malá i velká sluchátka… a spoustu dalších. Používám iCloud a všechny u nás dostupné streamovací služby.

Není to zadarmo, to si pište.

Apple Music nebo Spotify? Co je lepší?

Nevím, a je mi to fuk. Kodeky jsem nikdy neřešil. Nejsem audiofil a výběr skladeb mi vyhovuje. Stejně jedu jen 80’s a 90’s dokola a dokola. Mně to stačí. Stejně jako nativní aplikace Hudba. Nic víc nepotřebuji.

Hlavně to všechno platím přes ApplePay v rámci něčeho. Neřeším, jsem uživatel a tak si jen užívám.

Podívejme se na to takhle

Že mám zrovna náladu pustit si něco od podlahy přes reproduktory shodou okolností (kecám) téže značky? Stačí přiblížit telefon a hudba se bez dalšího zdržování přehraje v nich.

Jéje, moc nahlas!

Nejsem typ, co obtěžuje sousedy hlukem. Korunkou na hodinkách nastavím snesitelnější hlasitost.

Moment, někdo volá, musím to zvednout. To bude nejspíš kurýr. Víte, jak jsou někdy rychlí. Nezvednu to na třetí cinknutí a smůla, už si to mastí někam jinam.

Mobil je asi na stole, já v předsíni. Vyřídím hovor v hodinkách. Sejdu před dům a zaplatím dobírku. Hodinkami. Zpátky do bytu.

Hledám telefon. Kam jsem ho jen dal? Prozvoním ho. Přes hodinky. Super, mám ho, ale není nabitý. Magsafe na stole, položím, cvak. Nabíjím.

Musím vyřídit rychle jeden e-mail nebo mrknout na socky.

Práce

Zvednu víko od macbooku, protože velký počítač mám vypnutý. Notebook nikdy nevypínám. Zaklapnu ho a on spinká. Klidně i týden. Dělám to celý rok.

Restartuji asi 3x ročně, protože to vyžaduje aktualizace, která mě však neotravuje, když potřebuji sakra rychle napsat e-mail a ne čekat na další 3 restarty, co měly trvat minutu, ale po půlhodině se nechce počítač ani vypnout.

Takže zvednu víko.

Vteřina. System ready. Odemkne se automaticky, protože mám na ruce Apple hodinky. Kdyby ne, mám tu super rychlou čtečku otisků prstů.

Jo, už vím, zapomněl jsem Andrejce poslat zprávu, aby mi v drogerii vzala žiletky. Pošlu zprávu z počítače, protože v aplikaci Najít vidím, že odchází z práce.

Ano, sdílíme si polohy. Dospějte.

Andrejka volá zpátky přes FaceTime. Vezmu to na počítači.

Mohl bych pokračovat…

Drobnosti

Hodinky mě ráno budí jemnými vibracemi a postupným zvyšováním úrovně hlasitosti. Melodií, kterou jsem nevybíral, ale evidentně se v centrále Apple někdo zamyslel, protože není nepříjemná a nezpůsobuje po ránu infarkt.

Když je nemám přes noc na ruce, telefon také nehuláká jak polesný. Poklepu prsty jemně na stůl, hodinky na nabíječce zaznamenají vibrace a ukáží mi, jak moc jsou nabité.

To jsou ty drobnosti. Nic velkého. Nic světoborného.

Ale je jich tolik!

Má tohle konkurence?

Nevím. Je mi to totiž jedno.

Nic jsem nenastavoval, neřešil, nezapínal, prostě “to funguje”.

Chápete?

To je to, o čem moji kolegové mluvili. Je mi šumák, zda si můžu přidat vlastní vyzvánění, nebo to dělat složitě přes iTunes.

Pro mě je důležitější, že si přes mezerník v MacOS otevřu náhled prakticky jakéhokoliv souboru. V mžiku. Excel, Word, video, hudba, textový soubor…

Pro mě je důležitější, že si nativně překopíruji text z čehokoliv a “pejstem” ho vložím do jiného mého zařízení.

Pro mě je důležitější, že když si koupím aplikaci ve Store, mohou ji v drtivé většině používat i členové mojí rodiny.

Je mi jedno, jestli to konkurence má či nikoliv. Já ji zkrátka neřeším. Věc, kterou uživatelé jiných systémů nejsou sto pochopit.

Sorry jako. 

To je ten háček

Kdysi jsem si koupil iPad, protože jsem chtěl nějaký, co vydrží. Základní iPad. Funguje dodnes (až na tu slabou baterku) a podpora aktualizace OS skončila až po 6 letech!

Dělá tohle třeba Samsung? Řekl bych že ne…

Přenos souborů přes Airdrop… Dobře, už mlčím. Pochopili jste.

O čem to je?

Někdo si koupí iPhone jen aby ukázal jakýsi status. Nehodnotím, konstatuji. Dělá se to i s konkurenční značkou? Spíš ne.

O tom to ale není.

Apple na to hraje, jasně. Neříká to přímo, ale dá to pocítit. Na prodejně, na keynote.

„It’s the best (iPhone / Mac / Apple Watch) we’ve ever made.“

Jasně.

Cirkus Cupertino

Když už jsme u toho Cupertina…

Víte, co Apple zásadně nedělá? Netříští zdroje a síly.

Jediná šance, jak by mohla konkurence převálcovat Apple, je hodit atomovku právě tam. Má sice vývojové pobočky po celém světě, ale to zásadní, co se v Apple ukuchtí, se vaří právě jen a jen tam.

Proto taky vypadá iPhone, iPad i Mac jako by je navrhoval jeden člověk. Proto to má jednotný jazyk.

Jinde máte pocit, že každý dělal něco jiného a slepil to. Nadneseně: jeden tým, jeden zdroj, jedna síla, jedna pravda.

Podívejte se na Microsoft. Chápete, co tím myslím?

Srovnávejme

Apple nicméně Redmondský tým nikdy neporazí. Microsoft a Apple hrají odlišné hry. Jeden hraje baseball a druhý třeba… já nevím… vzhledem k outsourcingu kriket?

Apple to ví, Microsoft to ví a tak nějak se o to ani nesnaží.

Microsoft nebo Samsung to občas sice zkusí nějakým “zabijákem” iPadů, ale sami víte, jak to vždycky dopadne. V Apple vrážejí zjevně nesmírné peníze a úsilí do každičkého detailu.

Estetika až na prvním místě

Srovnejte třeba wallpapery. Dejte je vedle sebe. Porovnejte očima estéta.

Jeden bude dokonalý ve všech směrech. Kompozice, barvy, tón, pohyb.

Ten druhý bude hezký, ale… takový…, já nevím… Okopírovaný a nedotažený.

Schválně, poznáte, čí bude čí?

Apple to nedělá z lásky k umění nebo estetice. Je to byznys. Vědí, že se jim i tahle “blbost” vyplatí.

Apple to má v genech.

Steve Jobs to věděl a doslova to vypálil vedení do druhové paměti.

Fire or fired, right?

Ta tapeta je jen symbol

Ve skutečnosti to jde skrz všechno: ikony, fonty, animace přechodů.

Apple i z obyčejného nastartování počítače udělá zážitek, zatímco Microsoft prostě „login screen“.

Asi to chápete.

Přičtěte k tomu luxusně vypadající hardware, který se téměř neporouchá (mně osobně jen Airpody Pro 1. gen) a máte smrtící koktejl pro konkurenci.

Apple není automaticky safe

Musí držet krok. Být napřed. Zatím to tak je, bez ohledu na technazi, kteří každý, každičký rok spílají Apple, že letos nepřinesl žádnou inovaci.

Zřejmě žijí v jiné časové smyčce. Já ho tam vidím každý rok, přestože obměňuji zařízení v mnohem delších cyklech.

Ďábel je ukrytý v detailu. U Apple spíš v detailech.

To je ono, co to na tom Apple je.