Zveřejněno na iDnes 24.11. 2025
Ilustrační obrázek Vija Rindo Pratama

Kdo by neznal seriály jako Přátelé, Teorie velkého třesku nebo Dva a půl chlapa? Víte, co kromě komerčního úspěchu a světového věhlasu tyhle tři ikony televizního showbyznysu spojuje? Nadpis článku možná napoví.

Na začátku bych rád něco ujasnil. Až se budu pouštět do jednotlivých seriálových postav, nemyslím jejich protagonisty, ať už byl – či stále je – jejich soukromý život jakkoliv bouřlivý nebo vzorně vzorový.

O vzory tu totiž půjde

Menší odbočka: pokud se seriálová nebo knižní postava v průběhu času nemění nebo neposouvá, je něco špatně. U mýdlových oper nebo větších sérií je problém jiný. Tedy spíš je to problém se scenáristy. Až na světlé výjimky se v průběhu času mění nebo se střídají a to leckdy i v rámci jedné série.

Což ve výsledku znamená, že postavy postrádají integritu ať už ve smyslu názorů, chování nebo vlastní historie. Takže jednou mohou mluvit o sourozencích a o několik episod později tvrdit, že jsou jedináčky a to jen proto, že se to hodí scenáristicky do gagu.

Koneckonců jde “jen” o sitcom nebo spíš vytvoření „humorné“ situace. S tím souvisí právě jak nekonzistence postav, tak jejich pochybný charakter. Konec odbočky.

Sitcomy bereme jako nevinnou zábavu

Jenže právě jejich postavy patří mezi ty nejčastější neviditelné vzory. Tady začíná problém. Ne proto, že by kazily mládež, ale protože normalizují chování, které v realitě vede k toxickým vztahům, manipulaci, pasivní agresi nebo chronickému sobectví. Na věci nic nemění, že jsou napsané a zahrané vlastně “mile”.

Přátelé

Přesně takové je třeba Phoebe. Ona není jen “tupá” jako použitá kosa, ona je především asociálně brutální, nepředvídatelná, nezná hranice, je toxicky upřímná a často vysloveně krutá. Diváci ji ale milují, protože je “vtipná i když divná”. Kdo z nás si uvědomil, že její role není nic jiného než romantizace toxické osobnosti? Svou nevymáchanou pusou způsobila nejednu – sic vtipnou – situaci, když se ale nad jejím chováním zamyslíte, chtěli byste ji za kámošku?

Rachel je zlatokopka. Že ne? A co všechno to její sobectví, infantilnost a schopnost zničit Rossovi každý vztah jen proto, aby nezůstala sama? Její chování – a to nemám na mysli její využívání Ganta – by v realitě vedlo k odsouzení, ale sitcom z toho udělá romantickou frašku.

Že Joeyho „Jak se vede?“ v realitě nefunguje, to nechápe snad jen lobotomik. Joey udrží myšlenku asi jako Dory, ale ta je na rozdíl od Joeyho nesobecká. Joey je nezodpovědný floutek bez kousku studu a sebereflexe. Nejlepšího kámoše nechal ve štychu jen co trochu přičuchl k penězům. Když vlastní vinou přijde o roli v seriálu, je z Chandlera najednou zase přítel na život a na smrt. Joey je vykreslený jinak, protože je to kluk s dobrým srdcem. Nevadí, že neumí nic než mizerně hrát a jeho dvě buňky v hlavě se přepínají mezi funkce “dýchej” a “erekce”. Nikdy nedospěje. Podobně jako Rajesh z Big Bangu.

Chandler. Mám ho rád. Když byla řeč o Velkém Třesku, s Leonardem jsou si vlastně hodně podobní. Jenže… Chandler nějak zastydl v osmdesátkách. Nezvládá emoce, má komplex méněcennosti (stejně jako Leonard) a po jednom zásunu si myslí, že jeho povinnost je se okamžitě ženit. Co naplat, že je mistr vtipných poznámek, a často trefných, ale také nemilosrdných. Zvláště směrem k Phoebe nebo Joeymu. Chandler je vykreslený jako milý a vtipný, ale často je umně skrytě pasivně agresivní. Naštěstí – možná proto ho mám tak rád – ke konci seriálu dospěje. Už to není ten ťuňta z prvních sérií. Aspoň že někdo! I když…

Ross. Učebnicově hodný kluk. Navíc má doktorát. Jenže je žárlivý, majetnický a… manipulátor. Je přesvědčený, že když bude trpět a tvářit se jako zraněná laň, všechno mu projde. No a také že ano, v podstatě mu všechno projde. Ross ale není zlý nebo krutý. Je jen vyčůraný až na půdu. Bohužel u něj mám pocit, že by stejně nikdy nedospěl. Kdyby světlo světa spatřila jedenáctá série, byl by rozvedený už po čtvrté.

Monika. Obsesivně-kompulzivní kontrolorka. Vypadá roztomile. Zkuste si ale s takovou chvíli žít a změníte názor. Je soutěživá na hraně psychopatologie. Ve skutečnosti byste s ní nechtěli hrát ani pexeso. Na druhou stranu málokterá dokáže se zatnout tak, aby tlustou holku proměnila v sexy kočku. Monika je přesně ten typ člověka, který chce jen pomoct a myslí to dobře. Organizuje všechno všem, protože ví, co je pro ostatní nejlepší. V reálu by to byla partnerka, se kterou budete permanentně ve stresu. Na další druhou stranu, Monika by v jedenácté sérii byla nejspíš nejlepší máma pod sluncem.

Pojďte, rozbiju vám další séroš… Co třeba…?

Teorie Velkého Třesku

Leonard. Moula posedlý blondckou. Tím bych to mohl uzavřít, ale: jeho mindrák je o něco větší než Chandlerův. Leonarda litujete za tu ledovou mrchu, kterou on nazývá matkou. V reálu by takové “matky” měli jít sedět na 5+ let. Mimochodem, ona je nejtoxičtější postava v celém seriálu hned po Howardovi a té malé roztomilé pištící a smějící se bestii Bernadette. Beverly ale jako jediná není maskovaná za hodnou. Ne, je to kráva non plus ultra a je dobře, že se to ví hned. Zpátky k Lennymu: Archetyp losera s titulem a dobrým jobem. Co naplat, že je chytrý. Naštěstí i u něj bych tipnul. že s dítětem se trochu srovná. Trochu. Určitě by byl lepší rodič než ti jeho.

Penny. Bože, jak já ji nemám rád. Chtěla by prince, ale zaslouží spíš Zacka. On je ten typ, který se k ní hodí. Jenže Zack je Dong. Ding-Dong. Nikdy ale na rozdíl od jiných neudělal levárnu. Penny má kozy, vlasy, boky, zadek a severozápadní ksicht. To je asi tak všechno. Jo a taky trochu problém s alkoholem. Mozek sice menší, ale co. Nějaký blbec se najde. Hele, Leonard! Všimli jste si, jak umí být zlá? Hlavně na něj? No, ne že by si o ten ňouma někdy vysloveně nezakoledoval.

Howard. Vtipný, inteligentní, ale hajzlík. Nedochůdče z mámina prsu. Kdyby neumřela, nechá se potají kojit dodnes. Nejvíc mi vadí zákeřnost vydávaná za vtipnost. Vlastně k němu nemám víc co dodat. Dokáže rozesmát, hlavně těmi imitacemi, ale pak začne shazovat Rajeshe a sympatie jsou pryč.

Rajesh. Další Mimoň. Chce lásku svého života, romantik až na půdu, že? Houbeles. Latentní gay je to. Což by nevadilo, ale když konečně narazí na “normální” holku – počkat! Byla nejaká taková? Tak si začne vymýšlet. Nakonec vezme za vděk nesympatickou ropuchou, za kterou by odjel na druhý konec světa jen proto, že mu dala. Ne, Rajesh zůstane do konce života sám. Je mi líto.

Bernadette. Z té nevinné dětské tvářičky by se nejednomu pedofilovi zamotala hlava. Bernadette je zlá a panovačná a naštěstí se to o ní ví. Její morální kodex je trochu mimo osu mentálně zdravých jedinců. Možná za to můžou její rodiče Adolf a Eva.

Amy. Já ji mám vlastně rád, i když se taky dokáže projevit. Nikdo není svatý. Ani já, ani vy a za tu trpělivost s tím autistou zaslouží trochu soucitu. Amy nemá snad jedinou špatnou vlastnost. Všimli jste si nějaké? Já ne. Že je trhlá a sexuchtivá z ní nedělá mrchu.

Sheldon. To že je totální asociál, neřízená střela a idiot je snad zřejmé. Jasně, je superinteligentní. Ale taky nebezpečný. Ne sám sobě, ale svému okolí. Není zákeřný, to je mu ke cti. Je to prostě inteligentní idiot. Ne, není roztomilý, je to pěkný vykuk. Když mu jde o vlastní prospěch, najednou ví, co má dělat. Jen u toho hraje blbečka. Nic víc, nic míň. Nedospěje nikdy. Nikdy. Ani s Nobelovkou ne. Ne. Prostě ne.

Stewart. Ač vedlejší postava, tak hodně výrazná. Jak může takový blbec vést vlastní podnik? Bylo mi ho často líto, ale když odrbal Rajeshe, který mu prodával komiksy, tak to bylo hnusný. Do toho řetězu si neměl namotat kožich, ale šourek. Jinak jsem mu tu ujetou holku – na jejíž jméno si teď nevzpomenu – docela přál. Asi jeho jediná a poslední šance dospět a vzít odpovědnost za sebe do vlastních rukou a nevysávat kámoše – no, kámoše… Howarda.

Tak jo, budete mě nenávidět.

Dva a půl chlapa

Nemůžu začít jinak než Charliem. Kdo nemá rád Čaúúwlýho? Všichni mají rádi Charlieho! I děti! I já mám rád Charlieho. I když je to no(to)rek bez kožichu. Charlie má ale dobré srdce. Protože po penisu je to jediný orgán, kudy mu proudí krev. Jinak si neumím vysvětlit, proč toho parazita i s tím jeho fakanem nevyrazil už ve druhé, případně nejpozději čtvrté sérii dveře. Aha, pak by to nebylo tak vtipné. Vlastně spíš smutné.

Charlie je píchačka. Zacítí kořist (doslova) a jde po ní. Nebo spíš do ní. Na tom by nebylo až tak nic zvláštního, kdyby ovšem Charlie nedělal nenápadnou, ale zásadní věc: Je to norma. Normu vztahů, chování a mužství. Je k popukání, protože je cool, nosí bowlingovou košili, hraje na klavír a má nevyčerpatelnou zásobu cynických hlášek. Bohužel Charlie není schopný nefalšované empatie. Je totiž lehce hedonisticky psychopat a když jde do tuhého panikaří a chlastá. Kdo by ale nechtěl žít jako Charlie, co? Ten se má. Ne, nemá. Dopadne (na něj klavír) stejně jako na jeho protagonistu. Špatný vzor, fakt že jo. Sympatický. Na začátku.

Alan. Nebo taky Zippy. To k němu sedne. Ta přezdívka drží možná víc než pijavice. Alana je vám často líto. Je fakt smolař na entou. Jenže také mamlas bez kousku cti a hlavně varlat. Alan je akrobat, protože nemá páteř. Když si to uvědomíte, dali byste mu nejraději facku přes celý ksicht. Aby se vzpamatoval. Smutný případ. Raději by nastavil anál, jen aby nemusel z domu na pláži. U mořééé…

Jake. Jaký otec, takový syn. Jake je blbec a nemůžete mu nic vyčítat. Víte to, on si na nic nehraje, Je vtipný. Je jasný ne-vzor. V pořádku.

Rose. To samé. Víte, co je zač. Nikdo se v téhle bláznivé holce vidět nechce. Nebo jo? V pořádku.

Evelyn. To je taková… Vlastně ne, není. Cynická, jízlivá, prodejná, zkrátka realiťačka. Víte to, je to v pořádku. Charlieho i Alana je vám zákonitě líto.

Berta. Ne, nenechte se mýlit. Je vyčůraná jako Ross. možná o něco víc. Ale je vtipná a nikdo netouží být jako Berta. Nevěřím. Tady je svět také v pořádku.

Judith. Tak tu fakt nemám rád. Asi nikdo ji nemá rád. Také v pořádku. Přitom v civilu prý hrozně fajn ženská a dělá charitu.

Tak vidíte. Seriál a realita. Dva různé světy.

Nebezpečí

Ne, nebudu přece moralizovat. Jak to jen říct jinak?

Podobné seriály bývají úspěšné i proto, že ukazují svět neúspěšných. Osobně vnímám skrytou hrozbu v normalizaci pokřivených charakterů v hezkém nebo vtipném kabátku. Jeden seriál s toxickými postavami vás nedostane, samozřejmě že ne. Já se na všechny zmíněné sitcomy dívám dokola a bavím se.

Jen si nějak začínám uvědomovat, že ne všechno je vlastně vtipné.